Kronika Aeroklubu To?ná
60 let Aeroklubu To?ná 1946-2006
Létání v Praze a jejím okolí má velkou tradici. Jeho za?átky sahají až do minulého století. Z více míst, na nichž pr?kopníci a záhy lete?tí amaté?i i profesionálové létali, se letectví v hlavním m?st? soust?edilo do n?kolika center, k nim pat?í dopravní letišt? v Praze-Ruzyni, vojenské v Praze-Kbelích, letišt? v Let?anech, využívané sportovními letci i leteckým pr?myslem, a sportovní letišt? To?ná. To vzniklo v povále?ném rozmachu aviatiky, p?edevším bezmotorového létání. Zakladatelé To?enského letišt? navázali na p?edvále?né zkušenosti, zejména znalost plachta?ských terén?, a v oblasti jižní ?ásti Prahy, m?st Mod?an, Zbraslavi a Radotína, vybudovali leteckou základnu, která vhodn? zapadá do p?írodní scenérie ur?ené pro sport a rekreaci. Prvními, kte?í vid?li tento kraj p?i soutoku Berounky s Vltavou z pta?ího pohledu, byli balonisté. Dochovaly se nap?íklad údaje o letu aeronauta F.Wandase s cestujícím Biskupem, kte?í p?istáli 21.zá?í 1895 v nedaleké Davli. O t?i roky pozd?ji pak p?istál tentýž pilot s cestujícím E.žplíchalem u obce "Vrané za Závistí". Podobných p?elet? na balonech bylo více, ale záhy nadešla doba, v níž velkou roli v rozvoji aviatiky sehrálo nedaleké dostihové závodišt? ve Velké Chuchli. Letecké produkce pro pražskou ve?ejnost na n?m po?ádali zahrani?ní i domácí pr?kopníci létání. Prvním z nich byl francouzský inženýr L.J.Gaubert, který 28.prosince 1909 p?edvedl ?ty?iceti tisíc?m divák? let ve výši 10 až 12 metr?. Tisk tehdy napsal: "dojem letu, a? neúplného, byl hluboký". Vyvolal zájem, na který krom? Gauberta úsp?šn? i mén? úsp?šn? navázali další aviatici, k nimž pat?ili p?edevším automobilista a konstruktér firmy Laurin a Klement ing O.Hieronymus a populární letec ing. Jan Kašpar. Ten p?istál v Chuchli 13.kv?tna 1911 po prvním p?espolním letu z Pardubic a za?adil se tak mezi p?ední sv?tové aviatiky. V Chuchli létali i další piloti, nap?íklad E.?ihák, a závodišt? se také stalo etapovým letišt?m Schichtova závodního letu Víde?-Praha -Terezín-Brno-Víde?. To se již ale psal rok 1914 a letadla si osedlali vojáci v první sv?tové válce. Znovu ve zdejších kon?inách vzlétala tém?? o deset let pozd?ji.
Ve dnech 9.5. až 10.6.1923 uspo?ádal Aeroklub R?S na svahu klesajícím od Baní nad Zbraslaví k Lipenc?m První národní sout?ž bezmotorových letadel. Plachta?i tu m?li dva stanové "E-hangáry" a d?ev?nou dílnu. Ve?ejnosti p?edstavili n?kolik zajímavých domácích konstrukcí a pilot ing. C.M.Baitler vytvo?il první národní rekordy: na letadle M?ra ulétnul 54 sekund a vzdálenost 570 metr?. Tehdejšímu placht?ní však ani po?así ani terén nevyhovovaly a rovn?ž navazující Podzimní sout?ž bezmotorových letadel nep?inesla valné výsledky.
Až od roku 1932 tu znovu bylo vid?t kluzáky, když instruktor zbraslavské skupiny Masarykovy letecké ligy J. Jiroušek létal se svými žáky na svazích u Baní. Dne 5.?ervna toho roku uspo?ádala zbraslavská skupina "malý plachtový den", jehož sou?ástí byl i slavnostní pr?vod. Vyhrávala k n?mu hudba MLL.
Od roku 1932 se také píše historie létání na To?né. Tehdy, 24.ledna, uskute?nil propagátor placht?ní L.Elsnic 13 sekund trvající let s kluzákem Skaut 3 na svahu u vesnice To?ná. Po n?m let?li A.Podležák a H.Váhala. O n?co pozd?ji, v roce 1934, vznikla v Mod?anech skupina MLL vedená ing. J.Haissigerem. Ten se nau?il ?ídit kluzák, jako i jiní piloti, na tehdejším letišti v Hrdlo?ezích a na Rané u Loun. Postavil si kluzák Zöglinga a s plachta?i létal na okolních svazích. P?elétl také Vltavu po startu z paseky v lese nad silnicí z Mod?an do Zbraslavi. Mod?anská skupina, v níž pracovali též brat?i K. a M.Brabcové, kte?í si také stav?li v?tro?, létala v druhé polovin? t?icátých let, a to i s kluzákem Zögling zakoupeným v pohrani?í.
V té dob? pracovalo v celé Praze mnoho skupin MLL, ale nacistická okupace a válka rozvoj ?eského letectví zastavily. Mnozí letci odešli do zahrani?ního odboje a ti, kte?í z?stali, se v?novali modelá?ství. Hlavn? se však p?ipravovali na povále?né létání. Hned po osvobození se ?lenové mod?anské skupiny dali do práce a soust?e?ovali letecký materiál po okupantech. Skupina se stala sou?ástí ?eského národního aeroklubu a létala od podzimu op?t na svahu u To?né, na pozemku zvaném Malá lada nebo také Nouzov. V roce 1946 pronajal ?NA Malá lada pro pražské plachta?e, organizované podle m?stských ?tvrtí. 31.b?ezna pak prob?hlo slavnostní otev?ení letišt? za ú?asti asi 7000 divák? a mnoha oficiálních host?. Vzniklo Plachta?ské výcvikové st?edisko ?NA Velká Praha, jehož kniha rozkaz? podpisovaná K.Liškou, S.Pokorným a V.Novákem za?ínala datem 6.dubna 1946. St?edisko po?ádalo internátní m?sí?ní kursy "AB", v nichž žáci létali na kluzácích "katapultovaných" gumovým lanem. Absolventkou v?bec prvního kurzu zahájeného v roce 1945 byla i známá pilotka V?ra Špa?ková-Žlechtová. Samostatn? na To?né p?sobily skupiny ze Žižkova, Radotína, Karlína, Nuslí, z Prahy-jih i sever a samoz?ejm? z Mod?an. Ješt? v roce 1946 zvládli plachta?i 14 185 start? a splnili ?adu výkonnostních podmínek, v?etn? jednoho st?íbrného "C".
Sou?asn? na Velkých ladech, nyn?jším letšžti To?ná, za?ala výstavba rovinného letišt?. Plachta?i p?ivezli d?ev?nou trofejní budovu z Ruzyn? a také materiál z letišt? na Chlumu u ?er?an.Výstavbu, která probíhala i v dalších létech, ?ídil V.Koubík a podíleli se na ní všichni. V roce 1947 byl dokon?en horní hangár ?.1 a chata pro hlída?e. V dalším roce p?ibyl hangár ?.2 a v roce 1949 hangár ?.3 s ubytovnou, kancelá?emi a skladem. Byl zaveden elektrický proud a telefon. Zárove? probíhaly úpravy plochy. Již 7.zá?í 1947 dostali letci první motorový letoun, dvouplošný Po-2 Kukuruznik. V prosinci téhož roku pak schválilo ministerstvo dopravy zdejší provoz motorových letadel. V roce 1947 na To?né konal úsp?šný letecký den plachta?? Velké Prahy, kde žiškovská skupina p?edstavila renovovaný p?edvále?ný v?tro? Racek 3, který je nyní v Národním technickém muzeu v Praze-Letné. Tehdy na To?né létali a zastávali vedoucí funkce mnozí významníp?edvále?ní sportovní piloti, nap?íklad J.Pitrman, A.Korda, J.žpitálský, K.Buriánek, K.Kuklík, F.Kantor, V.Rodovský a ?ada dalších. V roce 1948 dostala To?ná nový název - Aeroklub Praha, plachta?ský odbor, letišt? To?ná u Mod?an a v roce 1950 Aeroklub pr?myslových závod? Praha, plachta?ský odbor. P?sobily tu i další skupiny - závodní organizace Auto Praga a také Jawa-Pankrác. Mezi Radotínem a Zbraslaví vzniklo nové letišt?, jelikož To?ná již byla pro plachta?e t?sná. Létat se na n?m za?alo v roce 1948, oficiáln? o rok pozd?ji. Iniciátorem jeho zrodu byla mod?anská skupina, nesoucí v roce 1950 název ?s. svaz lidového letectví, základní skupina Aeropal Mod?any. Když pak v roce 1952 vznikl Dobrovolný svaz lidového letectví (DOSLET), soust?edili se na To?né plachta?i a na letišti Zbraslav-Radotín piloti motorových letadel. Od ledna 1953 nastalo období Svazarmu a ob? letišt? byla za?azena do jeho struktury. To?ná zprvu pokra?ovala jako plachta?ská základna a na radotínském letišti probíhaly intenzívní kurzy motorá??, a to až do poloviny padesátých let. Nakonec bylo letišt? zrušeno a nyní je na jeho míst? jahodová plantáž. V dobách plachta?ských tu létali nap?íklad ing. J.Haissinger, A.Bou?ek, F.Fous, V.Charouzek, K.Kopr, J.Kozderová, O.Krulišová, B.Krupka, M.Plesl, L.Rous, S.?íha, A.žafránek a mnozí další, v dobách motorá?ských ing. L.Bezák, ing. J.Kobrle, V.Pikrtová, dr. J.F.Šára, jako instrukto?i F.Dvo?ák, K.Jiskra, V.Poho?elý, V.Pikrt, F.Vosyka, J.Vycpálek, atd. Soupis, známých aviatických jmen by to byl velmi dlouhý. V roce 1949 vznikla na To?né sout?ž pražského aeroklubu, nazvaná Memoriál F. Pitrmana. Kladla si za cíl r?st plachta?ských výkon? a inspirovala vznik Celostátní plachta?ské sout?že. P?isp?la k tomu, že v roce 1950 ulétli To?e?áci 13 t?istakilometrových p?elet? a 87 z nich m?lo odznak st?íbrného "C". Sout?ž zanikla až na za?átku sedmdesátých let - škoda.
V roce 1951 splynula s to?enským aeroklubem jako poslední samostatn? p?sobící žiškovská skupina, která do té doby m?la objekty v Kapslovn? na žiškov?. Majetek jednotlivých skupin byl soust?ed?n a využíván na To?né, jen historická dílna MLL, v níž se p?ed válkou zrodily známé v?tron?, nap?íklad Tulák, byla p?evezena na To?nou až v roce 1952. Dodnes se jí ?íká "balírna", protože v padesátých létech sloužila tehdejšímu parašutistickému odboru k balení padák?. Pro sv?j historický význam by si ur?it? zasloužila renovaci a prom?nu, nejlépe v plachta?ské muzeum. Na za?átku padesátých let m?li sportovní letci na To?né a na letišti Zbraslav-Radotín patrn? neopakovateln? velké množství letadel. Tak v roce 1951 uvád?l soupis v?tro?? To?né 1 Z-23, 5 GB II, 3 Krajánky, 2 Olympie, 7 šohaj?, 4 Lu?áky, 2 Vážky, 1 ŠK-38 a 1 výkonný v?tro? šídlo (Rheiland). Celkem 26 bezmotorových letadel. K tomu 2 navijáky (Rhön a Ford), 2 automobily(Austin a KDF), dále pak 2 letouny C-104 a 2 Piper L-4.
Sportovní nadšení a p?íznivé materiální podmínky se projevily i ve výkonech. ?s. rekordy p?ekonali ing. K.Jensen (13.7.1950, Z-25 šohaj, 323 km), ing. Z.Volf (8.8.1953, LG-125 šohaj, 477 km), K.Ramharter (22.4.1955 Z-25 šohaj cílový p?elet 300 km, 66.8 km/h), R.Jež a J.M?kota (30.8.1950 Je?áb, 174 km), ing. J.Marek a V.Mare?ek (12. 5.1955, LG-130 Kmotr, cílový p?elet s návratem 169, 5 km), O.Krulišová a B.Cmuntová (21.8.1955, LG-130 Kmotr, cílový p?elet 76 km), V.Mare?ek a J.Vojt?chovský (21.4.1957, L-13 Blaník, cílový p?elet s návratem 232 km a cílový rychlostní p?elet s návratem 200 km, 44.4 km/h), V.Kohl a J.Navrátil (23.8.1962, L-13 Blaník, p?elet 363.5 km, 72.7 km/h).
V roce 1953 na 1. celostátních plachta?ských závodech ve Vrchlabí zvít?zil ing. Z.Volf a také v dalších létech se letci z To?né pravideln? zú?ast?ovali všech významných domácích sout?ží. P?edních umíst?ní v nich dosáhli reprezentant V.Mare?ek, ing. L.?ech, V.?ervinka, V.Kohl, B.Kratochvílová, O.Krulišová, J.Malá, M.Pežout, P.Vokatý a ing. E.Zezuláková. Stínem na této bilanci byly vypjaté pom?ry let studené války, v nichž ne každý mohl pokra?ovat v létání a z nichž rad?ji n?kte?í doslova ulétli. K takovému vzletu z To?né se odhodlal i Z.Volf.
P?ipomínku si zasluhuje sportovní soupe?ení s aeroklubem v Medlánkách. Br?áci nap?íklad podnikli v roce 1954 skupinový p?elet na To?nou s 11 v?troni a 9 jich dolétlo. To?enští pak obratem opláceli a druhý den jich 7 odlétlo do Medlánek. To?nou tehdy vedl a velmi mnoho pro ni vykonal V.Hála a byla to doba, kdy v letištním prostoru, málo vzdáleném od dopravní Ruzyn?, bylo možné voln? plachtit. I to umožnilo zmín?né výkony.
Záslužnou práci pro ?s. placht?ní odevzdal též to?enský instruktor V.Charouzek. Ve spolupráci s F.Kdérem z vedení ?s.aeroklubu vedl v létech 1957-58 výcvik experimentálního žákovského družstva. Získané zkušenosti vyústily v sestavení plachta?ských výcvikových osnov, jež v podstat? používáme dosud.
Šedesátá léta p?inesla do ?innosti sportovních letc? mnoho zm?n. Zmenšil se po?et placených pracovník? a život aeroklub? p?echázel do rukou aktivist?. Tak tomu bylo i na To?né, kde tehdejší místní Aeroklub Svazarmu musel za?ít od roku 1963 uvážliv? hospoda?it s prost?edky. Na významu získala volená rada aeroklubu v ?ele s p?edsedou, která spole?n? se jmenovaným ná?elníkem ?ídila veškerou ?innost. Postupn? se ve vedení aeroklubu vyst?ídalo mnoho známých jmen, nap?íklad V.Kohl, P.Vokatý, V.?ervinka, F.Dvo?ák, D.Oždian, ing. J.Sv?t, V.Charouzek, J.Franc, J.?apek, MUDr. M.Zavadil, CSc., J.P?evrátil, K.Skála ing. L.?ech, M.Van??ek, pozd?ji J.Bursík, ing. J.Hendrych, P.žvec, doc. ing. R.Dubenský, CSc., ing. J.Turyna, ing. V.Kopecký, M.Ková? a mnozí další. Spole?n? s desítkami, vlastn? stovkami To?e?ák? udrželi ?asto i v obtížných okamžicích sportovní a výcvikovou úrove?. Jen placht?ní postupn? ztrácelo na To?né dominantní postavení a vzhledem ke zp?ís?ujícím se podmínkám ?ízení letového provozu v blízkosti Ruzyn? se to?enské letišt? stalo p?edevším základnou motorového létání. Plachta?i za?ali využívat letních soust?ed?ní na jiných letištích ve Vrchlabí, Benežov?, Vlašimi, Dvo?e Králové a hlavn? v P?íbrami. Podstatnou ?ást výcviku vžak dále létají na své domovské základn? a dík koordinaci s ?ízením provozu na Ruzyni mohou v ur?ených ?asových intervalech i plachtit.
V sedmdesátých a osmdesátých létech se nezastavila ani výstavba. K vyhloubené studni, která již nesta?ila, p?ibyl vodovod, tém?? každých deset let prod?lala letištní plocha meliora?ní úpravy, koncem sedmdesátých let vznikl objekt "tesko", v n?mž jsou kancelá?e, kuchyn? a ložnice. To vše, stejn? jako v létech p?edchozích, byl p?edevším. výsledek nespo?itatelných hodin odpracovaných brigádn? ve prosp?ch sportovního létání.
S to?enským letišt?m je spojeno i létání vrtulník?. Prvním vrtulníkem, který tu p?istál již v roce 1951 po p?edchozí exhibici na Baních, na letišti Zbraslav-Radotín a v Chuchli byl zkušební typ XE-II ing. J.želchty, pilotovaný F.Jan?ou. V konci žedesátých let založili nadšenci na To?né i vírníkový odbor, ale jeho zám?ry se nepoda?ilo realizovat. Až v roce 1972 zahájili zdejší letci výcvik na vrtulnících Mi-1, jehož úsp?šné výsledky se opíraly o práci tehdejšího ná?elníka M.Van??ka. Vrtulníková "epizoda" trvala jen do roku 1974, ale na ni navázaly vzlety a p?istání vrtulník? sloužících Letecké záchranné služb? a "Zelené vln?". Letišt? prokázalo, že m?že být dobrou základnou i pro tuto ?innost. K pravidelným akcím po?ádaným na To?né pat?í letecké dny. Mimo?ádným byl ur?it? první letecký den Kv?t? v roce 1971, spojený s akrobatickou sout?ží o putovní pohár ?asopisu Kv?ty. Letecký den i sout?ž si tehdy vyžádaly mnoho úsilí, nejen hlavních organizátor? J.?apka, M.Kašpara, V.Kohla a ing. J.Sv?ta, ale celého aeroklubu. Úsp?ch pak založil tradici, která pokra?ovala na r?zných letištích v televizních leteckých dnech Kv?t? až do roku 1990. Sout?žní akrobacie se znovu vrátila na To?nou v roce 1998, kdy akrobaté-junio?i létali o putovní pohár tehdejšího p?edsedy MNV Prahy 4. V deseti ro?nících "Mod?anského poháru" si poprvé "na ostro" vyzkoušela své schopnosti v?tšina úsp?šných reprezentant? v ?ele s pozd?jším mistrem sv?ta ing. P.Jirmusem, který zvít?zil práv? v prvním ro?níku.
S to?enským aeroklubem je však spojeno i mnoho akcí, o kterých se ?asto ani nepíše a jež jsou zam??eny p?edevším na mládež. Pat?í k nim nap?íklad dny otev?eného letišt?, p?i nichž spolupracují i modelá?i, zejména z Model klubu Lipence, a vystupují populární zp?váci a herci. Pat?í k nim také exkurze pro žáky z pražských škol i u?iliš a vyhlídkové lety. P?íkladem m?že být akce z 29.zá?í 1985, po?ádaná ve spolupráci s p?íbramským a Slováckým aeroklubem z Kunovic, p?i níž se svezlo 570 d?tí.V záznamu o ní se píše: "Lety jsme neorganizovali z žádných výd?le?ných d?vod?. Jedinou odm?nou pro nás všechny byly spokojené úsm?vy d?tí p?i výstupu z letadla."
Letci na To?né se hlásí k odkazu n?kolika leteckých generací, jež p?es všechny zm?ny, jimiž procházela naše zem? a její Aeroklub, dokázaly udržet a dále rozvíjet ušlechtilé myšlenky sportovního létání. To?enské letišt? se stalo sou?ástí letištní struktury ve st?edních ?echách a i v budoucnu by m?lo plnit úlohu pražské základny sportovního létání a centra letecké výuky i leteckých služeb. Krom? plachta?? a motorá?? zde vzlétají piloti motorových kluzák?, balonisté na horkovzdušných balonech a stále v?tší význam má To?ná i pro piloty ultralehkých letadel. Ostatn? i n?kolikanásobný mistr sv?ta v létání na rogalech a v létání na UL letadlech, ing. T.Suchánek, za?ínal na To?né a ?asto létá nad Zbraslaví, kde je doma. Sportovní aviatikou se u nás nyní zabývají dv? organizace - Aeroklub ?R a Letecká amatérská asociace. První je zam??ena na dosavadní klasické letecké sporty a parašutismus, druhá na ultralehké létání, záv?sné létání a paragliding. To?enské letišt? bude i v budoucnu pro mnohé z t?chto obor? dobrou základnou. Sou?asným požadavk?m, a to i ekologickým, se p?izp?sobuje organizací provozu, leteckou technikou a svým vybavením. Pro leteckou výuku nabízí moderní u?ebnu a pro návšt?vníky dobrou restauraci, kde mohou strávit p?íjemné chvíle p?i pohledu na provoz letišt? i p?i ?ekání na své blízké, než se vrátí z vyhlídkového letu nad krásnou st?edo?eskou krajinou.
Jan Brskovský
